V České republice nemá podobný projekt jako stavba vysokorychlostní trati Podřipsko obdoby. Hovoří se o stavbě století. Proto, aby se předešlo možným negativním vlivům takto rozsáhlého zásahu do krajiny, je nutné při plánování brát v potaz veškeré aspekty a externality, které se s výstavbou pojí. Dobrou praxí je možné se inspirovat u úspěšných zahraničních projektů. Představíme vám tři případové studie z Velké Británie, Norska a Francie, které mohou sloužit jako vzor pro podobné projekty.
High Speed Two (HS2) – Velká Británie
Největší a nejdražší infrastrukturní projekt v Evropě – to je britská vysokorychlostní trať High Speed Two (HS2). Má se stát páteří britské dopravní sítě a propojit města od jihu až na sever ostrova. Cílem je odlehčit stávající vytížené trati, zmírnit přeplněné kapacity některých linek a zvýšit spolehlivost drah ku prospěchu milionů cestujících, což se však dotkne tisíců obyvatel žijících podél plánované trati. V roce 2015 byl stanoven rozpočet na celou stavbu HS2 ve výši 55,7 miliardy liber.
Projekt zpracovává společnost High Speed Ltd., veřejný subjekt, který je financován Ministerstvem dopravy a je odpovědný za zadávání veřejných zakázek a sdružování dodavatelského řetězce projektantů a dodavatelů. Společnost musí neustále prokazovat dodržování požadovaných technických, bezpečnostních a environmentálních norem.
Ke zmírnění environmentálních dopadů během 1. fáze výstavby se společnost zavázala k vysázení sedmy milionů stromů a keřů, čímž vznikne 900 hektarů (9 km2) nových lesů. Plánováno je také dalších 33 km2 (13 km2) přírodních stanovišť. Byl také oznámen plán na využití křídy vytěžené z tunelu Chiltern k obnově části západních svahů údolí Colne na jihu ostrova.
Nová trať povede z nejjižnější konečné stanice v Londýně do nejsevernějšího bodu v Manchesteru s odbočkami do Birminghamu a East Midlands. Projekt má být realizován ve třech fázích. Nyní se realizuje první fáze, která by měla být hotova do roku 2033 a zkrátit cestu z Londýna do Birminghamu o 30 minut. Dokončení fáze 3 je pak plánované do roku 2045. Finální trať by měla být 530 km dlouhá.
Pro vlaky, které budou pokračovat na stávajících tratích a které nová vysokorychlostní trať neobslouží, bude zřízeno několik přestupních uzlů. Nové vysokorychlostní vlaky, které jsou schopny jezdit projektovanou rychlostí 400 km/h, budou jezdit jak po trati HS2, tak po stávající konvenční trati a to maximální rychlostí 360 km/h. Takto budou schopny dojet do míst mimo trať HS2 kombinací služeb HS2 a konvenční sítě.
Celý plán výstavby má také participativní rozměr. Realizátoři tratě vytvořili Strategii komunitního zapojení, dokument, kterým se zavazují zapojit místní občany do procesu realizace. Strategie komunitního zapojení se zaměřuje na čtyři klíčové aspekty – informování, zapojení, reagování na podněty a poradenství.
Informování probíhá skrze tradiční i online komunikační nástroje, jako jsou webové stránky a zpravodaje s pravidelnými informacemi a novinkami o výstavbě. S pomocí místních komunitních týmů pořádají realizátoři také pravidelná online i osobní setkání pro veřejnost, během kterých je možná interakce mezi obyvateli a realizátory trati.
Zapojení veřejnosti je možné hned několika způsoby. Kromě participativních setkání s realizátory je možné se zapojit do dalších aktivit jako jsou interaktivní archeologické a ekologické programy, vzdělávací programy pro školy a mladé lidi, sdílení informací o pracovních místech a zaměstnanosti, podpora místních oblastí prostřednictvím investic do komunitních projektů a pořádání workshopů.
Důležitou součástí projektu je možnost zaslat své podněty. K tomu slouží i specializované pracoviště HS2 Helpdesk, které funguje 24 hodin denně, každý den v roce a pomáhá s jakýmikoliv dotazy nebo obavami týkajícími se výstavby vysokorychlostní trati.
Formální konzultace pak probíhají v době usilování o povolení k výstavbě železnice a mají pomáhat informovat o vládní politice. Tyto konzultace se zveřejňují a během nich se řeší například to, kudy trasa povede nebo environmentální návrhy a kompenzační majetkové plány.
Za řízení participace je odpovědný celý nově vzniklý projektový tým. Závazek přizvat veřejnost do rozhodovacího procesu je známkou transparentnosti a odpovědnosti, díky nimž se takový projekt stává přístupnějším pro běžného občana. Dobře odvedené participativní procesy mohou napomoci ke zlepšení projektu a pomáhají snižovat riziko konfliktů.
Arna-Stanghelle – Norsko
Projekt Arna-Stanghelle je největším projektem silničního a železničního tunelu v Norsku, jehož cílem je zefektivnit dopravní infrastrukturu. Projekt zahrnuje výstavbu nového silničního a železničního tunelu mezi městy Arna a Stanghelle, který zlepší spojení mezi městy Bergen a Voss. Tunel bude dlouhý přibližně 8,5 kilometru a povede souběžně se stávající silniční a železniční sítí. Projekt společně plánují Norská správa veřejných silnic a Státní společnost odpovědná za národní železniční infrastrukturu, která vystupuje jako VEDOUCÍ STÁTNÍ INVESTOR a koordinuje společný silniční a železniční projekt.
Výstavba by měla být zahájena v roce 2024 a trvat po dobu deseti let. Projekt je zahrnut do Národního dopravního plánu Norska na období 2022-2033. Návrh centrálně připravovaného územního plánu je nyní hotov a čeká na potvrzení Ministerstvem dopravy (k únoru 2023).
Stavba tunelu Arna-Stanghelle je součástí širší strategie, jejímž cílem je zlepšit dopravní infrastrukturu v Norsku a učinit ji efektivnější, udržitelnější a dostupnější. Tunel zkrátí cestovní časy mezi Bergenem a Vossem a poskytne bezpečnější a spolehlivější trasu pro uživatele silnic a železnic. Zlepšená infrastruktura také podpoří místní ekonomiku a umožní růst podnikání a cestovního ruchu v regionu.
Stavba získala významnou podporu místních samospráv a komunit, které vidí přínosy zlepšení dopravního spojení v regionu Bergen. Jedním z klíčových rysů je zaměření na participativní procesy. Ve fázi plánování a projektování proběhla řada veřejných setkání, které místním obyvatelům a podnikatelům poskytly příležitost vyjádřit zpětnou vazbu a podněty k plánovanému tunelu. To pomohlo zajistit, aby byl projekt navržen tak, aby odpovídal potřebám a zájmům místní komunity.
Zajímavostí projektu je snaha najít společensky nejvýhodnější způsob využití přebytečné horninové hmoty z ražby tunelu. Tunely budou raženy metodou vrtání a odstřelu. Vzniklé masy pak budou vhodné především jako výplňový materiál, proto Norská správa veřejných silnic nyní hledá zájemce o horninové masivy.
https://www.vegvesen.no/vegprosjekter/europaveg/e16banearnastanghelle/in-english/
Vysokorychlostní železnice Tours-Bordeaux – Francie
Vysokorychlostní železnice Tours-Bordeaux, známá také jako jihoevropská atlantická vysokorychlostní železnice, je rozsáhlý projekt vzniklý ve Francii. Výstavba železnice byla zahájena v polovině roku 2012 a dokončena na začátku roku 2017 v délce 302 km a v hodnotě 7,8 miliardy eur. Trať zkracuje dobu jízdy mezi Paříží a Bordeaux přibližně o jednu hodinu. Vysokorychlostní dopravu na nové trati může využít až 20 milionů cestujících.
Stavba vysokorychlostní železnice Tours-Bordeaux byla prosazena jako součást integrovaného plánu rozvoje národních a evropských vysokorychlostních železničních sítí a byla rozdělena na dvě fáze. LGV Atlantique se skládá z jedné trati vedoucí na západ do Le Mans směrem na Bretaň a z druhé trati vedené jihozápadním směrem do Tours. Trať Tours-Bordeaux prodlužuje jihozápadní trať LGV Atlantique až do Bordeaux. Dokončení projektu umožňuje další otevření regionálních sítí na trati Tours-Bordeaux.
Vysokorychlostní železnice Tours-Bordeaux je financována prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. Společnost LISEA je zodpovědná za financování 3,8 miliardy eur z nákladů na projekt a veřejné dotace poskytnuté francouzskou vládou, místními komunitami a EU činí téměř 4 miliardy eur.
Nová vysokorychlostní trať je dvoukolejná, což umožňuje vlakům jezdit rychlostí až 320 km/h na elektrický pohon. Na trati jezdí nové dvouposchoďové rychlovlaky TGV Océane. Jsou prvními vlaky TGV s otočnými sedadly, které mohou být natočeny vždy po směru jízdy (jen v 1. třídě). Vlaky TGV Océane mají kapacitu 556 cestujících, z toho 158 v první třídě. Kombinace rychlejší trati a nového pohodlného rychlovlaku TGV Océane zdvojnásobil počet cestujících mezi Paříží a Toulouse oproti stavu před vysokorychlostní tratí.
https://www.meridiam.com/projects/sea-tours-bordeaux-high-speed-rail-france/