Po dálničním mostě, který vede nad obcí Svijany se známým pivovarem, projede denně přes 27 tisíc aut. Lidé si stěžují na soustavný hluk a dunění ve dne v noci, ale za víc než třicet let se řešení nedočkali. Tamní radnice už od otevření dálnice v roce 1992 usiluje o vybudování protihlukové stěny. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ji postavilo jen na 250metrovém úseku, na zbytku prý hluk nepřekračuje normy.
Je otázka, jestli v důsledku vůbec dosáhne vláda na dotace k výstavbě plánovaných vysokorychlostních tratí, které mají být financovány z unijních peněz. Povolené limity totiž překračují normy v EU.
Od července se mají normy ještě zhoršit v neprospěch obcí. Hlukové limity u dopravních staveb se zvýší o pět až 13 decibelů v závislosti na tom, o jakou dopravní stavbu jde. Nařízení schválila v prosinci vláda.
„Pokud vláda nařízení nezruší nebo alespoň neodloží jeho účinnost, bude to mít velké negativní důsledky na hlučnost prostředí v okolí až zhruba 80 procent všech dopravních staveb v Česku,“ upozorňuje advokátka Beata Sabolová z kanceláře CHS Legal.
Zřejmě nejhůř to dopadne na již postavené komunikace III. třídy, kdy se povolená hlučnost, přesněji akustický tlak, zvyšuje až 20x. To znamená, že bude obdobný jako na dálnici. „Pokud se hlučnost navýší o 13 decibelů, jde o dvacetinásobnou energii zvukových vln. Jako byste místo jednoho auta slyšeli 20 aut,“ vysvětlil MF DNES profesor Michal Vojtíšek z Fakulty strojní ČVUT. Podle něj nejde o takový hluk, že by někdo kvůli němu ztratil sluch, ale dlouhodobě působí intenzivní stres.
| 20xAž tolikrát se může zvýšit akustický tlak na silnicích III. třídy. |
Zejména obyvatelé podél frekventovaných silnic, dálnic či železničních tratí se teď děsí toho, že jim stát už protihlukové stěny nevybuduje. Desítky obcí ve středních Čechách z Nymburska, Kutnohorska a Prahy-východ se obrátily na premiéra Petra Fialu (ODS) dopisem.
„Nařízení vlády přímo říká, že cílem je realizovat dopravní stavby. Jinými slovy: nám zdraví lidí překáží, my chceme hlavně stavět levně a protihluková opatření nám to prodražují,“ řekl MF DNES Martin Klečka ze spolku Koridor D8.
Ministerstvo dopravy přehrálo odpovědi na dotazy MF DNES na ŘSD.
Svijany, zmíněné v úvodu článku, se tak nejspíš protihlukové stěny už nedočkají. „Potřebovali bychom kilometrový dálniční most vedoucí skrz obec opláštit bariérami, ideálně zastřešeným tunelem. Už několikrát jsme o to žádali a nechtěli jsme to vzdát. Ale když se ještě zmírní normy, tak už pro nás vůbec nemá smysl žádat,“ říká starosta Svijan Petr Felkner.
Tisíce lidí už také za odklad zákona o hlukových normách podepsaly petici. Do boje se vložili i senátoři. „Pokud vláda Petra Fialy odmítne příslušné nařízení odložit, skupina senátorů v čele s Jitkou Seitlovou je připravena podat návrh na zrušení tohoto usnesení, který by posuzoval Ústavní soud,“ uvedl předseda spolku Koridor D8 Martin Klečka.
Podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové může vést nadměrný hluk k poruchám spánku, negativním účinkům na srdce a na trávení a vést až k rozvoji poruch učení u dětí. „Odhaduje se, že hluk přispívá k asi 48 tisícům případů infarktů ročně a také k tisíci předčasných úmrtí,“ uvedla Seitlová.
Limit pro takzvané „staré stavby“ (tedy postavené před rokem 2001) se sice o dva decibely zpřísňuje, ale nebude už se vztahovat jen na vybrané úseky. Bude platit pro více staveb plošně a nevratně a nově se uplatní i na jakékoliv rozšíření či rekonstrukce těchto staveb. „Všechny dráhy a komunikace umístěné a povolené před 1. lednem 2001 tak zůstanou zakonzervovány fakticky v režimu staré hlukové zátěže bez vyhlídky na zlepšení,“ tvrdí zpráva advokátní kanceláře CHS Legal. Jinými slovy, nikdo už majitele nedonutí ke stavbě protihlukové stěny, i když by si ji místní přáli.
Obcím stížnosti nepomohou
Co na to stát? „Ředitelství silnic a dálnic hodlá dále pokračovat v řešení hlukové zátěže i po novele s platností od 1. července,“ sdělil MF DNES poněkud obecně mluvčí ŘSD Jan Studecký. „Protihlukové stěny se nerealizují na základě přání nebo požadavků obcí, ale na základě objektivního zjištění o překračování hygienických limitů hluku stanovených platnou legislativou,“ dodal Studecký. Zkrátka, stesky starostů nemůže brát úřad v potaz a ani je nebere.
Svaz měst a obcí dříve hluk kritizoval, ale stáhl se a upozorňuje i na to, že obce vlastně nové dálnice a silnice potřebují a neměly by státu házet klacky pod nohy.
„Svaz se problematikou hlukových limitů intenzivně zabýval, vyvolali jsme jednání s ministerstvem zdravotnictví a zástupci obcí. Po pečlivém zvážení zůstal však postoj Svazu k návrhu neutrální, jelikož je racionalizace hlukových limitů i v zájmu měst jako stavebníků a provozovatelů dopravní infrastruktury,“ uvedla za svaz mluvčí Alexandra Kocková. Připustila tak, že i radnicím se hodí stavby „nekomplikovat“.
Nového nařízení se zastalo i Sdružení místních samospráv. „Z pohledu obcí dochází k navýšení limitů u komunikací 3. třídy a u místních komunikací. Limity zde byly nastaveny extrémně nízké, což by prakticky znemožňovalo běžný provoz a přinášelo komplikace i samotným obyvatelům. „Pokud bychom trvali na dodržování těchto limitů, nemohli by rezidenti v konečném důsledku ani vjíždět k domům,“ říká mluvčí sdružení Šárka Kuželová.
Dopravní uzel Nová Ves
Proti nařízení vlády vystoupily hlavně menší obce v okolí dálnic. Jsou to například Klimkovice, Odolena Voda či Mníšek pod Brdy. Výrazně hluk trápí také obyvatele Nové Vsi na Mělnicku. Přes obec vedou dvě frekventované silnice, nedaleko je železnice, a především dálnice D8.
Silničáři zde slíbili vybudovat postupně dvě protihlukové stěny. Místní za ně bojují už asi 20 let. „Konečně máme v části Vepřek vydáno stavební povolení a druhá stěna má vzniknout v Nové Vsi, kde hluk měřili loni a ukázal se jako nadlimitní. Teď s navýšením limitů se obáváme, že přijdeme o oboje,“ tvrdí starosta Lukáš Jansa.
Situace se může ještě zhoršit. V budoucnu totiž stát počítá s vysokorychlostní železnicí. Hrozí, že pokud stát hluk nevyřeší, obce se proti „stavbě století“ postaví. „Důsledky nařízení jsou ale mnohem rozsáhlejší. Je totiž otázka, jestli v důsledku jeho aplikace vůbec dosáhne vláda na dotace k výstavbě plánovaných vysokorychlostních tratí, které mají být financovány z unijních peněz. Povolené limity totiž překračují normy v EU,“ říká advokátka Sabolová.
S přispěním Pavla Svačiny.